Alžběta z Yorku Poslední bílá růže

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí zemře otec na vrcholu svých životních sil. Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí.

Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím dále potvrdila oprávněnost jeho nároků na trůn. Král jí sice zavraždil bratry, avšak ona má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout. Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné, a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII.