Francouzská šlechta v Českých zemích

Osud původem francouzských šlechtických rodů se prapodivnou shodou okolností protnul s českou historií, aby v našich zemích zanechal dodnes dochované stopy – nejen četné přepychové zámky na venkově a pražské paláce, ale celé kulturní krajiny jako na Novohradsku či Libějovicku v jižních Čechách. Příchod především lotrinské šlechty a rodů pocházejících z někdejšího rakouského Nizozemí přitom souvisel s politickým působením habsburské dynastie na českém trůně, která si jejich služeb vyžádala. V několika vlnách se tak i do našich končin především pro hledání vrtkavého vojenského štěstí dostali Buquoyové nebo Desfoursové. Založili zde svá rozsáhlá dominia, z nichž však do současné doby zbyly pozůstatky jen jediného, toho boskovického, hrabat Mensdorff – Pouilly.

V této knize najdete ve volném pokračování k dříve vyšlé Britské šlechtě v českých zemích (2018) osudy těch šlechtických rodů, jež jsou spojeny s historickým, těkavě územně proměnným teritoriem historické Francie, katapultované dějinami až do českých zemí. Ke každému z těchto rodů se dozvíte nejen, odkud pocházely, ale také jaké měly erby a které hrady a zámky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vlastnily. A v čase proměňovaly podle svého vkusu. Díky nim můžeme dodnes obdivovat rohanský zámek v Sychrově, buquoyský Rožmberk nad Vltavou či Horní Hrad nebo desfourský zámek v Hrubém Rohozci.

 VRATISLAV KOŠŤÁL (1976) je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2000). Věnuje se publikační činnosti z oboru práva v oblasti energetiky (spoluautor knihy Trh s elektřinou: Úvod do liberalizované energetiky, Praha 2011), mezinárodním vztahům (Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy, Brno 2009). Fotografováním hradů, zámků a tvrzí se systematicky zabývá již od roku 1999. Podílel se na vzniku reprezentativní publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).

RENATA KOŠŤÁLOVÁ (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2002). Zabývá se obdobím druhé světové války, problematikou uloupeného umění a Blízkého východu. Architektuře, umění a historii sídel české šlechty se ve volném čase věnuje taktéž již od roku 1999. Spoluautorsky se podílela na vydání publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).