Hlídači času

Čas. Entita, která naše životy řídí a určuje od nepaměti. Jak se v průběhu doby proměnilo jeho vnímání a měření? Jak došlo k tomu, že „se během posledních dvou set padesáti let stal čas v našem životě tak převládající a naléhavou silou?“ Na tuto otázku se snaží Simon Garfield ve své knize odpovědět. Zajímá vás, jak vznik železnice revolučním způsobem proměnil měření času? Věděli jste, že Carl Linné v roce 1751 navrhl hodiny, jejichž obří ciferník byl tvořen z květin, které v průběhu celého dne, podle intenzity světla, rozkvétaly a tím ukazovaly, kolik je zrovna hodin? Věděli jste, že na výrobu luxusních hodinek značky Grande Complications je potřeba 659 součástek, což o 206 součástek víc, než je kostí v lidském těle? Že v Anglii nechal princ Charles vybudovat městečko, kde se zastavil čas? Lidé, kteří se tam nastěhovali, toužili po tradičním a méně uspěchaném životním stylu, a tak jim princ daroval Poundbury, kde mohli realizovat svůj sen o organicky pěstované zelenině a městu bez aut.

V jednotlivých kapitolách se autor zabývá nejrůznějšími aspekty času, přičemž je jeho záběr opravdu široký. Který hudební skladatel prosadil to, aby se v partituře označovalo hudební tempo? Jakou historii měl hudební nosič, na který Beatles nahráli své první album? Která fotka napomohla ukončit válku ve Vietnamu?

Garfield je výborný esejista a vypravěč, který čtivým způsobem propojuje jednotlivé příběhy, ze kterých postupně skládá mozaiku, která nás nejen poučí, ale v mnohých případech rovněž pobaví. „Chci mluvit o tom,“ cituje Garfield komika Davea Allena, „jak jsme závislí na čase, jak nás hodinky řídí, jak hodiny vše určují. Jsme tak vychováváni. Abychom hodiny respektovali, abychom je obdivovali. Přesnost. Žijeme svůj život ve stínu hodin.“